Revoluce v podnikové mobilitě v Polsku a Evropě  

Odvětví firemní mobility v Polsku stojí na prahu revolučních změn, které jsou způsobeny rostoucím povědomím o životním prostředí, technologickým pokrokem a novými obchodními modely. Zpráva „Barometr 2024“* osvětluje klíčové trendy, které určují budoucnost správy vozového parku a mobility zaměstnanců v polských společnostech na pozadí evropských dat.   

Dynamický vývoj polských vozových parků  
Podle průzkumu 92 % polských společností očekává, že počet vozidel v jejich vozových parcích zůstane v příštích třech letech stejný nebo se zvýší. Téměř 30 % společností plánuje svůj vozový park rozšířit, zatímco pouze 6 % zvažuje jeho redukci. Polsko je na předním místě v Evropě, pokud jde o vyhlídky na růst vozového parku. Mezi TOP 5 zemí Evropy, pokud jde o celkový počet vozových parků, patří např:   

1. Řecko – 42 %,  
2. Spojené království – 38 %,  
3. Francie – 30 %,  
4. Polsko – 29 %,  
5. Nizozemsko/Rumunsko – 27 %.   

Perspektivy růstu vozového parku jsou patrné zejména v případě užitkových vozidel. Až 39 % respondentů deklaruje záměr rozšířit svůj dodávkový vozový park v Polsku. V tomto žebříčku opět vede Řecko se 46 %, následuje Velká Británie se 40 % a Francie s 34 %.   

Ojetá vozidla jsou v Evropské unii mnohem populárnější než v Polsku. Zatímco v Polsku používá ojetá vozidla pouze každá čtvrtá společnost, v Evropě tak činí více než 40 % společností. V příštích třech letech se však tento rozdíl může zmenšit, protože 77 % polských společností plánuje v tomto období používat ojetá vozidla, zatímco v EU je to 83 % společností.  

Nárůst počtu elektrických a hybridních vozidel  
Růst obliby elektromobility v Polsku se neustále zvyšuje, ale bez náhlého skoku. V současné době využívá alespoň jedno plně elektrické vozidlo 18 % firem, což představuje nárůst o 2 % oproti roku 2023. Výrazný skok je v této kategorii patrný u velkých firem, kde se podíl využívajících elektromobily zvýšil z 16 % na 25 %. Navíc téměř 40 % společností deklaruje, že jejich vozový park zahrnuje elektrifikovaná vozidla. Tento výsledek je však pod evropským průměrem, který činí 59 %.   

Které společnosti se nejpomaleji vzdávají spalovacích automobilů? Ty největší. V Polsku je právě snížení výdajů na pohonné hmoty nejčastějším motivem pro zařazení elektromobilů do vozového parku – 48 % oproti 29 % v EU.  

Co naopak odrazuje vozové parky od zavedení plně elektrických vozů? 
V Polsku jsou to především tyto faktory:  
– malý počet veřejných dobíjecích míst (47%)  
– vyšší pořizovací cena vozidla (46%),  
– úzký výběr modelů (37%).  

V EU se naproti tomu jedná o argument související s:  
– malým počtem veřejných dobíjecích míst (36%),   
– vyšší cenou vozidel (33%)   
– nedostatečnou nabíjecí infrastrukturou v domácnostech zaměstnanců (29%).   

Jaká je motivace k zavedení plně elektrických vozů do vozového parku v Polsku?   
– snížení nákladů na pohonné hmoty (48%),  
– nižší dopad na životní prostředí (44%),  
– zlepšení image společnosti (34%).  

V EU jsou naopak nejdůležitějšími faktory pro společnosti s vozovým parkem elektromobilů:  
– nižší dopad na životní prostředí (36%),   
– snížení nákladů na pohonné hmoty (29%),   
– soulad s politikou sociální odpovědnosti podniku (26%).  

Dalším bodem průzkumu byla úroveň zavádění alternativních pohonů (BEV, HEV, PHEV) v Evropě. Mezi TOP 3 země patřilo Švédsko (84 %), Francie (83 %) a Velká Británie (82 %). Z 18 zemí, které se průzkumu zúčastnily, se Polsko umístilo na 15. místě, na stejné úrovni jako Finsko (43 %).  

Odhaduje se, že do tří let bude podíl elektromobilů v Polsku stále ve výrazné menšině ve srovnání se spalovacími automobily, které by měly tvořit 86 % všech vozidel. U dodávek bude tento podíl ještě vyšší (91 %). Naopak v EU bude více než 40 % osobních automobilů s alternativním pohonem, mezi dodávkami téměř 30 %.  

Alternativní formy mobility a růst zájmu o pronájem  
Alternativní formy mobility, jako je například sdílení firemních vozů, sdílení automobilů, příspěvek na auto nebo pronájem automobilů či jízdních kol, jsou v Polsku využívány méně často než v Evropě. Pouze 55 % polských podniků zavedlo některé z těchto řešení, zatímco v EU je to 79 %. Mezi TOP 5 v Evropě patří např:  
– Norsko (90%),  
– Nizozemsko (88%),  
– Německo (87%),  
– Švédsko (85%),  
– Spojené království (84%).  

Do tří let by podle 85 % polských podniků chtělo využívat alternativy ke služebnímu vozu, v EU je to 92 % podniků. Největší potenciál vidí personální oddělení, která považují mobilitu za formu zaměstnaneckého benefitu.  

Každá třetí polská společnost zvažuje využití služeb pronájmu pro svůj vozový park. Nákup za vlastní prostředky se vrátil na první místo mezi nejoblíbenějšími formami financování automobilů ve firmách (35 %). Nejúspěšnější nárůst podílu pronájmu je v Polsku zaznamenán ve firmách se 100-499 zaměstnanci a činí 37 %. Naopak v EU se stejný údaj týká firem s 500 a více zaměstnanci.  

Klíčová zjištění průzkumu  
1. Rozšíření firemní mobility  
V příštích letech plánuje 29 % dotázaných polských firem (v EU je to 24 %) rozšířit svůj vozový park.  

2. Elektromobilita  
Elektrifikované osobní automobily plánuje využívat 70 % polských firem (v porovnání se 77 % v EU). Plně elektrické vozy hodlá do svého vozového parku zařadit 34 % z nich.  

3. Dodávky na elektrický pohon (eLCV)  
Elektrické dodávkové vozy plánuje v Polsku využívat 20 % společností (v porovnání s 34 % v EU) a 4 % je již mají.  

4. Levnější elektrické prostředky  
48 % společností v Polsku (ve srovnání s 29 % v EU) uvádí jako hlavní důvod pro zavedení osobních automobilů s alternativním pohonem do svého vozového parku úsporu paliva.  

5. Rostoucí zájem o pronájem  
O využití dlouhodobého pronájmu vozidel uvažuje 33 % polských firem (v porovnání s 35 % v EU).  

6. Alternativní formy mobility  
Alternativní formy mobility plánuje v Polsku využívat 85 % firem (v porovnání s 92 % v EU), z nichž 55 % je již využívá.  

____________________  

* Zpráva „Barometr 2024“, kterou připravila skupina Arval Paribas, je dalším vydáním unikátní studie založené na rozsáhlém výzkumu provedeném ve 30 zemích na pěti kontinentech. Zpráva se zaměřuje na údaje shromážděné v Polsku a ukazuje je v širším evropském kontextu. Údaje byly shromážděny na konci roku 2023.